Historie lázní od dřevěné boudy po dnešní areál

Historie lázeňství v Bělohradě se začala psát v roce 1872, kdy tehdejší majitel panství, pražský průmyslník Max Dormitzer, nechal na levém břehu říčky Javorky postavit dřevěnou boudu se třemi koupelnami. Sloužily zprvu jen k letní očistě, ne k léčbě. Skutečný obrat přišel až v roce 1885, kdy panství koupila pruská hraběnka Anna z Asseburgu a na popud místního lesmistra, který trpěl revmatismem, provedla první úspěšné pokusy s léčivostí zdejší rašeliny. Podle ní dostaly lázně jméno Anenské.

V roce 1888 byly lázně úředně uznány za léčivé a získaly označení sirné slatinné lázně. O tři roky později, v roce 1891, zde vyrostl velký lázeňský dům ve švýcarském slohu s křídly pro vodoléčebné procedury na obou stranách. Rozvoj pokračoval v roce 1901, kdy byl v parku Bažantnice navrtán do hloubky 52 metrů pramen, který dostal jméno Anna-Mariánský, lidově také Lví. Rostoucí věhlas lázní vedl v roce 1905 k oficiálnímu přejmenování obce na Lázně Bělohrad.

Ve 20. století areál dále rostl. V roce 1936 byl dostavěn nový komfortní hotel, dnešní Grand, a ve vile Esplanade vznikla později dětská léčebna nemocí pohybového ústrojí. Do roku 1992 byly lázně součástí lázní Poděbrady, poté vznikla samostatná akciová společnost, která se vrátila k původnímu názvu Anenské slatinné lázně. V roce 1995 byl uveden do provozu nový hotel Anna Marie a o tři roky později přibyla zrcadlová přístavba hotelu Grand. V roce 2003 lázně otevřely nový rehabilitační bazén a v roce 2005 zmodernizovaly celý balneoprovoz.

Poslední velkou změnou prošel v roce 2022 historický pramen z roku 1901 — byl nově zachycen a otevřen pod jménem Vita, které nese dodnes.

Bělohradská slatina a minerální pramen Vita

Hlavním přírodním léčivým zdrojem je sirnoželezitá slatina, kterou lázně těží v blízkém ložisku a po zahřátí využívají k zábalům a koupelím. Slatina obsahuje minerály a organické látky s protizánětlivým, regeneračním a uvolňujícím účinkem, díky nimž pomáhá při artróze, revmatických potížích a bolestech pohybového aparátu.

Druhým zdrojem je minerální pramen Vita v parku Bažantnice, který vznikl v roce 2022 v místě původního vrtu Anna-Mariánský z roku 1901. Jde o hydrogenuhličitano-sodno-hořečnato-vápenatou vodu, unikátní svým složením v rámci Česka. Podle lázní má pozitivní účinky u cukrovky druhého typu, metabolického syndromu, dny a zvýšené žaludeční kyselosti, dlouhodobě ji ale nelze používat jako náhradu pitné vody.

Jaké nemoci se v Bělohradě léčí

Lázně přijímají dospělé i dětské pacienty a specializují se na několik okruhů diagnóz. Léčba probíhá odděleně: dospělí v hlavním lázeňském areálu, děti v samostatných Dětských lázních s vlastním léčebným i výukovým programem.

Zdroj: oficiální web lázní belohrad.cz a detskelazne.cz. Návrh na lázeňskou péči vystavuje ošetřující lékař podle konkrétní diagnózy.

V praxi to znamená, že pacient po endoprotéze kyčle nebo kolena přijíždí do Bělohradu na rehabilitaci zaměřenou na obnovu chůze a svalové síly, zatímco pacient s revmatoidní artritidou nebo Bechtěrevovou chorobou tu absolvuje spíš dlouhodobě opakovanou protizánětlivou léčbu slatinou v kombinaci s pohybovou terapií. U onkologických pacientů pobyt navazuje na ukončenou protinádorovou léčbu a cílí na fyzickou i psychickou stabilizaci po náročné léčbě. Konkrétní zařazení pacienta do jedné ze tří kategorií soběstačnosti podle náročnosti ošetřovatelské péče určuje už samotný indikační seznam a ovlivňuje, jaký typ pokoje a asistence pacient při pobytu dostane.

U dětí platí obdobné rozdělení podle věku a soběstačnosti a navíc samostatný program pro dětskou nadváhu, který kombinuje pohybové aktivity, úpravu jídelníčku a edukaci formou her pod dohledem multidisciplinárního týmu včetně nutričního terapeuta a dětského psychologa. Více o obecných pravidlech dětské lázeňské péče, včetně otázky doprovodu rodiče, najdete v článku Dětské lázně: věk dítěte, doprovod rodiče, délka pobytu.

Léčebné procedury

• Slatinné procedury: koupele a zábaly ze sirnoželezité rašeliny pro prohřátí kloubů a páteře
• Pitné kúry: minerální pramen Vita jako doplněk léčby trávicích a metabolických potíží
• Fyzioterapie a rehabilitace: individuální programy pro pohybový aparát a neurologické pacienty
• Masáže a elektroléčba: klasické i rehabilitační masáže, elektroléčebné procedury podle indikace
• Wellness: bazén, sauny a relaxační zóny v areálu hotelu Grand

U pacientů s chronickými bolestmi zad a páteře bývá slatinná procedura kombinována s cíleným cvičením pod dohledem fyzioterapeuta, protože samotné prohřátí bez pohybové složky přináší jen krátkodobou úlevu. Srovnání dalších lázní zaměřených právě na bolesti zad najdete v článku Kam do lázní na bolesti zad a páteře.

Ubytování v lázeňském areálu

Hosté bydlí ve třech propojených hotelech a jedné historické vile, vždy v docházkové vzdálenosti od procedur.

Okolí a volný čas

Lázně obklopuje lesopark Bažantnice o rozloze 51 hektarů, který je zčásti chráněnou přírodní památkou. Kromě pramene Vita v dřevěném altánku tu najdete tenisové kurty, minigolfové hřiště osmnácti jamek i půjčovnu horských kol. V centru města stojí barokní kostel Všech svatých ze 17. století a památník rodáka Karla Václava Raise, umístěný v empírové oranžerii z roku 1831. Klientům s omezenou chůzí slouží k dopravě do centra malý lázeňský autobus.

Bělohrad, nebo jiné slatinné lázně

Podobnou léčbu rašelinou nabízejí v Česku i Lázně Bechyně nebo Lázně Vráž, každé ale pracují s jiným typem ložiska a mírně odlišnou skladbou indikací. Bělohrad se od nich odlišuje kombinací slatiny s vlastním minerálním pramenem Vita a samostatnou dětskou léčebnou v rámci jednoho areálu. Kdo řeší kožní potíže jako doplňkovou diagnózu, najde srovnání specializovaných pracovišť v článku Lázně na kožní problémy v ČR.

Nejčastější otázky k Lázním Bělohrad