Od hledání uhlí k lázeňskému městečku

Nejstarší zmínky o sirném prameni, lidově zvaném Smraďoch pro svůj výrazný zápach, pocházejí už z 16. století. Skutečný zájem o místo ale probudil až kolem roku 1790 kníže Konstantin Dominik Löwenstein — hledal tu ovšem uhlí, ne léčivou vodu, jak se v té době v okolních kopcích běžně dělo. Ložiska uhlí nenašel, odborníci mu ale potvrdili, že místní pramen má výjimečné léčebné účinky. V roce 1803 proto sedláci z nedaleké Nové Vsi postavili u pramene první lázeňskou budovu s pěti kabinami a 22 pokoji.

V roce 1837 lázně odkoupil kníže Karel Löwenstein a rodina je provozovala více než tři desetiletí. Své dnešní jméno, po zakladateli Konstantinu Löwensteinovi, nesou lázně od roku 1900 — do té doby se nazývaly Nová Ves-Lázně. Zásadní rozvoj přinesla v roce 1901 železnice napojující obec na trať Plzeň–Cheb, díky níž mohly vzniknout nové hotely a vily. V roce 1928 prošla hlavní budova přestavbou do dnešní podoby a lázně byly úředně uznány za lázeňské léčebné místo. Po druhé světové válce se hlavní specializací staly nemoci oběhového systému, a hlavní budova i pramen dostaly jméno po pražském kardiologovi MUDr. Bohumilu Prusíkovi, propagátorovi lázeňské kardiologie.

Pramen Prusík — rekordman v obsahu oxidu uhličitého

Pramen Prusík je hydrogenuhličitano-sodno-hořečnatá kyselka čerpaná z hloubky 40 metrů, s vydatností 120 až 150 litrů za minutu a teplotou kolem 9,9 stupňů Celsia. Chemický rozbor potvrdil, že jde o vodu s vůbec nejvyšším obsahem volného oxidu uhličitého v celé České republice — tento primát staví na unikátní léčebné metodě celých lázní. Voda vznikla spojením pěti historických pramenů, které se v místě dnešní hlavní budovy nacházely už na počátku 19. století — Skalního, Františkova, Žofiina, Giselina a Karlova.

Jaké nemoci se v Konstantinových Lázních léčí

Zdroj: oficiální web lázní konstantinovylazne.cz, sekce Indikace a kontraindikace.

Zvláštní kapitolou je takzvaná časná rehabilitace, která navazuje přímo na hospitalizaci po srdečních, cévních, ortopedických i neurochirurgických operacích. Pacient se do lázní překládá přímo z nemocničního lůžka, obvykle pátý až čtrnáctý den po operaci, a schválení návrhu na lázeňskou péči vyřizuje ještě během hospitalizace samotná nemocnice. Tato forma je vždy plně hrazena zdravotní pojišťovnou bez ohledu na indikaci. U pořadí naléhavosti II musí pacient nastoupit nejpozději do tří měsíců od data vystavení návrhu, jinak návrh ztrácí platnost a je nutné žádat znovu.

U pacientů po kardiochirurgických výkonech, jako je náhrada srdeční chlopně nebo bypass, kombinuje léčba uhličité koupele s postupně zvyšovanou pohybovou zátěží pod dohledem kardiologa. Cílem není jen fyzická rekonvalescence, ale i psychická stabilizace po náročném zákroku, protože strach z fyzické aktivity bývá po operaci srdce běžný. Podkožní plynové injekce, tedy aplikace zřídelního oxidu uhličitého přímo pod kůži, se využívají hlavně u pacientů s poruchami prokrvení končetin, kde zlepšují periferní oběh bez zátěže srdce.

Konstantinovy Lázně patří spolu s Poděbrady a Teplicemi nad Bečvou mezi tři nejčastěji doporučovaná pracoviště pro rehabilitaci kardiaků v Česku. Rozdíl je hlavně v léčivém zdroji — zatímco Poděbrady a Teplice nad Bečvou staví na jiném typu minerální vody, Konstantinovy Lázně jsou jediné, které využívají pramen s rekordním obsahem oxidu uhličitého, jenž má na cévní systém specifický, velmi rychle nastupující účinek.

Léčebné procedury

• Uhličité koupele: hlavní procedura, voda ohřátá na 33–34 °C
• Podkožní plynové injekce: aplikace přírodního zřídelního oxidu uhličitého
• Suché uhličité koupele: alternativa pro pacienty s nezhojenými jizvami po operacích
• Inhalace a parafínové zábaly: doplňkové procedury
• Elektroléčba, magnetoterapie a fototerapie: fyzikální podpora léčby
• Masáže a lymfodrenáže: klasické, reflexní i přístrojové

Ubytování

Lázně nabízejí ubytování ve třech lázeňských hotelech a pěti dalších domech rozptýlených po rozlehlém parku, s celkovou kapacitou přes 400 lůžek v léčebné části a dalšími 400 lůžky v hotelech a penzionech pro samoplátecké pobyty. Centrem péče je hotel Prusík s moderním zdravotnickým vybavením včetně EKG, echokardiografie a ergometrie, propojený s wellness centrem o rozloze 800 m² s bazénem, saunami a vířivkami.

Okolí a volný čas

Lázeňský park s naučnými stezkami Hradištský vrch a Ke Studánce lásky láká k procházkám i nordic walkingu. V okolí stojí za výlet zámek Manětín, klášter Teplá i přírodní rezervace na vrchu Krasíkov. Konstantinovy Lázně patří k nejmenším lázním v Česku, takže vše — prameny, park i procedury — je v docházkové vzdálenosti od ubytování, což ocení zejména pacienti v rané fázi rekonvalescence, kteří nechtějí zbytečně chodit dlouhé trasy.

Nejčastější otázky ke Konstantinovým Lázním