Od hradu Přemysla Otakara II. po rodinné lázně

Historie Kynžvartu sahá do druhé poloviny 13. století, kdy nechal Přemysl Otakar II. na skalnatém ostrohu postavit hrad, jehož zřícenina stojí nad městem dodnes. Nejstarší písemná zmínka o zdejších minerálních pramenech pochází z roku 1454. Od roku 1623 patřilo panství rodu Metternichů, kteří o založení lázní usilovali nejvíc — kníže Klement Václav Lothar Metternich nechal v roce 1822 zachytit a upravit šest pramenů v centru lázeňské oblasti pro léčebné využití. Skutečná léčba tu ale začala až v polovině 19. století, roku 1856, kdy vznikly první lázeňské hotely.

Až do druhé světové války sem jezdila bohatá klientela včetně významných osobností politického i podnikatelského života — do roku 1950 se tu léčili výhradně dospělí pacienti. Za války se z lázeňských hotelů stal lazaret pro raněné německé vojáky. Přelomovým rokem se stal rok 1950: v Praze tehdy propukla epidemie černého kašle a profesor Procházka z nemocnice na Bulovce zjistil, že místní klima mimořádně prospívá dětským pacientům trpícím touto nemocí. Od té doby se lázně přeorientovaly na léčbu dětí a zůstaly jí věrné až do roku 2012, kdy se rozšířily zpět i o dospělé pacienty. Dnes tak fungují jako lázně rodinného typu, kde se může současně léčit dítě i jeho doprovod, ať už ve stejné, nebo odlišné indikaci.

Čtyři minerální prameny — Helena, Viktor, Marie a Richard

Kynžvartské prameny jsou součástí širší mariánskolázeňské zřídelní oblasti, se kterou sdílejí hlubinný zdroj oxidu uhličitého. V současnosti se jímají čtyři prameny: Helena, Viktor a Marie z hlubinných vrtů a studená kyselka Richard, pojmenovaná po synovi knížete Metternicha a kdysi vyvážená po celé Evropě. Viktor a Helena se podávají formou pitné léčby a uhličitých koupelí u onemocnění močových cest, ledvin a trávicího ústrojí, zatímco Marie se pouze jímá a k léčbě se aktivně nevyužívá. Lázně navíc patří mezi pouhé čtyři oblasti v Česku, kde ministerstvo zdravotnictví uznalo místní klimatické podmínky za samostatný přírodní léčebný zdroj.

Jaké nemoci se v Kynžvartu léčí

Lázně dnes přijímají děti od 1,5 roku, dorost i dospělé pacienty, s hlavním zaměřením na dýchací cesty a kůži.

Zdroj: oficiální web lázní lazne-kynzvart.cz, sekce Indikace – co léčíme. Dlouhodobá studie efektu lázeňské léčby zaznamenala zlepšení zdravotního stavu u 75 až 78 % dětských pacientů.

Délka pobytu se liší podle věku: u dětí trvá standardně 28 dní, u dospělých 21 až 28 dní podle konkrétní indikace, v obou případech s možností prodloužení po schválení revizním lékařem pojišťovny. Děti do šesti let jezdí zásadně s dospělým doprovodem, u starších dětí a dorostu je doprovod možný, ale ne povinný. Právě rodinný charakter lázní umožňuje, aby se rodič a dítě léčili současně, ať už na stejnou diagnózu, nebo každý na jinou.

Kynžvart, nebo jiné dětské lázně na dýchací cesty

Podobnou léčbu dýchacích cest a kůže u dětí nabízejí v Česku i Lázně Luhačovice, kde platí obdobný systém doprovodu do šesti let a stejná šestiměsíční platnost schváleného návrhu. Rozdíl mezi oběma místy je hlavně v typu léčivého zdroje — zatímco Luhačovice stojí na minerálních pramenech s jiným složením, Kynžvart kombinuje pitnou kúru s klimatoterapií, tedy řízeným pobytem v mimořádně čistém vzduchu Slavkovského lesa, což je jeden ze čtyř oficiálně uznaných klimatických léčebných zdrojů v celé zemi.

Klimatoterapie funguje na principu postupné adaptace dýchacích cest na čisté horské prostředí bez běžných městských alergenů a znečištění. U dětí s recidivujícími záněty průdušek nebo astmatem se tak kombinuje farmakologická léčba s dlouhodobým pobytem venku, který podporuje přirozenou obranyschopnost organismu. Právě tato kombinace stojí za dlouhodobě vysokou úspěšností zaznamenanou v odborné studii lázní.

Léčebné procedury

• Pitná kúra a výplachy: využití pramenů Viktor a Helena podle typu potíží
• Klimatoterapie: pobyt a pohyb v příznivém mikroklimatu Slavkovského lesa
• Vodoléčba: Hubbardova koupel, Hauffeho lázeň, střídavé nožní koupele, skotské střiky
• Terénní léčba: chůze po značených chodnících s odstupňovanou náročností
• Léčebný tělocvik: pohybové aktivity přizpůsobené věku pacienta
• Diagnostika: spirometrie, oxymetrie, myofeedback a další přístrojová vyšetření

Okolí a volný čas

Nad lázeňskou čtvrtí se tyčí zřícenina hradu Kynžvart a nedaleký zámek Kynžvart nabízí bohatou sbírku obrazů, nábytku a knih zpřístupněnou i doprovodu malých pacientů. V okolí láká přírodní rezervace Kladská s unikátní faunou a flórou i rozsáhlé lesy Slavkovského lesa s turistickými trasami. Tradičně se v lázních koná Oslava dětského dne spojená se zahájením sezony a svěcením pramenů, na kterou se sjíždí i bývalí malí pacienti se svými vlastními dětmi.

Nejčastější otázky k Lázním Kynžvart