Česko patří mezi země s nejhustší sítí lázeňských měst v Evropě. Na poměrně malém území tu funguje několik desítek oficiálních lázeňských míst, z nichž tři dokonce nesou titul UNESCO. Léčivé prameny, secesní kolonády i hudební fontány dělají z lázeňské turistiky v Česku zážitek, který spojuje procházku historií s péčí o vlastní zdraví. V tomto průvodci si projdeme nejkrásnější lázně a kolonády, kam se vyplatí vydat, ať už hledáte klidnou dovolenou, nebo léčebný pobyt.
Proč jsou české lázně tak výjimečné
Lázeňství se v Čechách rozvíjí už od středověku, kdy lidé objevovali léčivou sílu minerálních a termálních pramenů. Největší rozmach ale zažilo lázeňství v 18. a 19. století, kdy se z malých osad staly honosná evropská letoviska navštěvovaná monarchy, spisovateli i hudebními skladateli. Právě z tohoto období pochází většina kolonád, lázeňských domů a parků, které dodnes tvoří páteř českých lázeňských měst.
Mimořádné ocenění přišlo v červenci 2021, kdy Výbor světového dědictví UNESCO zapsal na svůj seznam sérii jedenácti evropských lázeňských měst pod souhrnným názvem Great Spas of Europe. Mezi nimi jsou hned tři česká města – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Tento zápis potvrzuje, že západočeský lázeňský trojúhelník patří mezi nejvýznamnější lázeňská centra na světě.
Kompletní přehled všech oficiálních lázeňských míst v Česku, včetně map a informací o indikacích, najdete v seznamu lázní v ČR nebo na interaktivní mapě českých lázní.
Karlovy Vary: lázeňská metropole s pěti kolonádami
Karlovy Vary jsou největšími a nejznámějšími lázněmi v Česku s tradicí sahající až do 14. století. Historické centrum města podél řeky Teplá tvoří kompaktní lázeňská zóna, kterou lze při jedné procházce obejít za necelou hodinu. Symbolem města je Vřídlo, gejzír horké minerální vody o teplotě 72 stupňů Celsia, který stříká až do výšky 12 metrů.
Lázeňskou zónu doplňuje pět hlavních kolonád, z nichž každá má vlastní charakter i historii.
| Kolonáda | Architekt / sloh | Zajímavost |
|---|---|---|
| Mlýnská kolonáda | Josef Zítek, pseudorenesance | Nejdelší kolonáda (132 m), 5 pramenů, 124 sloupů |
| Vřídelní kolonáda | Jaroslav Otruba, funkcionalismus | Kryje gejzír Vřídlo o teplotě 72 °C |
| Tržní kolonáda | Fellner a Helmer, švýcarský styl | Dřevěná stavba s pramenem Karla IV. |
| Sadová kolonáda | Josef Zítek / Fellner a Helmer | Litinová konstrukce, Hadí pramen |
| Zámecká kolonáda | Johann Friedrich Ohmann, secese | Výhled na město, dnes součást Zámeckých lázní |
Na kolonádách lze ochutnat patnáct různých minerálních pramenů, proto se vyplatí vzít si s sebou klasický lázeňský pohárek. Podrobný přehled o léčbě, pramenech i historii karlovarských lázní najdete na stránce Karlovy Vary.
Mariánské Lázně: nejdelší kolonáda a zpívající fontána
Mariánské Lázně leží uprostřed Slavkovského lesa a patří mezi nejmladší z lázeňského trojúhelníku. I přesto se řadí mezi druhé největší lázeňské město v Čechách. Centrem lázeňského života je litinová Lázeňská kolonáda, postavená v letech 1888 až 1889 podle projektu vídeňských architektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielského. Kolonáda měřila původně 180 metrů a bývala nejdelší lázeňskou kolonádou v zemi.
Přímo před kolonádou stojí Zpívající fontána, jedna z nejoblíbenějších atrakcí města. Fontána byla dokončena v roce 1986 a hraje v pravidelných intervalech desítky skladeb od Mozarta po Smetanu, ve večerních hodinách navíc doplněných barevným nasvícením. V roce 2024 prošla fontána největší rekonstrukcí od svého vzniku, při které se vyměnila veškerá technologie v podzemí i nasvícení.
Mariánské Lázně se specializují především na léčbu pohybového aparátu a onemocnění ledvin a močových cest. Více informací o lázeňské léčbě i historii Mariánských Lázní najdete na stránce Mariánské Lázně.
Františkovy Lázně: nejstarší rašelinové lázně střední Evropy
Františkovy Lázně vznikly v roce 1793 na počest budoucího rakouského císaře Františka I. a jako poslední doplnily západočeský lázeňský trojúhelník. Historické centrum města zůstalo prakticky nedotčené pozdější výstavbou, takže si dodnes zachovává klasicistní ráz z počátku 19. století. Právě zde vznikly jedny z prvních rašelinových koupelí v Evropě, které si oblíbily zejména ženy léčící se s gynekologickými potížemi.
Město navštěvovaly slavné osobnosti jako Johann Wolfgang von Goethe, Ludwig van Beethoven nebo Božena Němcová. Dodnes je z 24 pramenů ve městě aktivně využíváno 23. Františkovy Lázně se specializují na léčbu srdečních a gynekologických onemocnění a spolu s Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi tvoří třetí českou lokalitu zapsanou na seznam UNESCO. Podrobnosti najdete na stránce Františkovy Lázně.
Luhačovice: secesní pohádka Dušana Jurkoviče
Luhačovice jsou největšími moravskými lázněmi a mnozí návštěvníci je považují za vůbec nejkrásnější v Česku. Nezaměnitelnou tvář jim na počátku 20. století vtiskl slovenský architekt Dušan Jurkovič, který zde v letech 1902 až 1903 navrhl šest staveb v duchu takzvané lidové secese, kombinující moravský a slovenský folklor s dobovými secesními prvky. Nejznámější z nich je Jurkovičův dům, dnes lázeňský hotel a symbol celého města.
Srdcem lázní je kolonáda s halou Vincentka, postavená v letech 1947 až 1952 podle návrhu architekta Oskara Pořísky. Pojmenovaná je po nejznámějším luhačovickém prameni Vincentka, který je zde znám už od 17. století. Lázně spravují celkem deset minerálních pramenů a specializují se především na léčbu dýchacích cest. Kompletní informace o lázeňské péči v Luhačovicích najdete na stránce Luhačovice.
Poděbrady: lázně pro srdce na břehu Labe
Poděbrady leží na břehu řeky Labe a od počátku 20. století se profilují jako centrum léčby srdečních a cévních onemocnění. Minerální pramen zde objevili víceméně náhodou. Majitel poděbradského panství kníže Arnošt Filip Hohenlohe totiž na počátku 20. století hledal pro město nový zdroj pitné vody a k jeho vyhledání povolal pruského proutkaře barona Bülowa. Vrtání začalo na zámeckém nádvoří v dubnu 1905 a teprve 1. srpna téhož roku, v hloubce 96,7 metru, vytryskl silný pramen minerální vody. Rozbor ukázal, že jde o léčivou uhličitou kyselku, a už o tři roky později, v roce 1908, byly v Poděbradech oficiálně otevřeny první lázně.
Lázeňský park a kolonáda dodávají městu typickou lázeňskou atmosféru, přestože Poděbrady nejsou tak turisticky vytížené jako západočeský trojúhelník. Díky své specializaci na kardiologii patří Poděbrady mezi vyhledávaná místa pro rehabilitaci po srdečních operacích i infarktu, odtud i známé městské heslo „Na srdce jsou Poděbrady“. Léčí se zde i poruchy látkové výměny, cukrovka nebo pohybové ústrojí. Více o léčbě a historii poděbradských lázní najdete na stránce Poděbrady.
Jáchymov: radonové lázně v srdci Krušných hor
Jáchymov je jediné místo v Česku, kde se k léčbě využívá radonová voda. Radonové koupele mají prokazatelně příznivý účinek na onemocnění pohybového aparátu, klouby a páteř, a proto sem míří pacienti z celé republiky i ze zahraničí. Město samotné má pohnutou historii spojenou s těžbou stříbra a později uranu, což je i důvodem, proč se právě zde nachází přírodní zdroj radonové vody.
Jáchymovské lázně jsou zasazené do malebné krajiny Krušných hor, což z pobytu dělá i příjemný výlet do přírody. Podrobnosti o léčbě a historii jáchymovských lázní najdete na stránce Jáchymov.
Teplice: jedny z nejstarších lázní ve střední Evropě
Teplice v Čechách patří mezi vůbec nejstarší lázně ve střední Evropě, léčivé prameny jsou zde doložené už od raného středověku. Lázně využívají termální vodu a specializují se na léčbu pohybového aparátu. Kromě klasické lázeňské péče nabízí Teplice i moderní Aquacentrum s vodními atrakcemi, takže se lázeňský pobyt dá snadno doplnit i o aktivnější vyžití pro celou rodinu. Více informací najdete na stránce Teplice v Čechách.
Velké Losiny: termální voda v podhůří Jeseníků
Velké Losiny patří mezi nejstarší moravské lázně a jsou zároveň jediným místem v Česku s termálním parkem napájeným výhradně přírodním sirným pramenem o teplotě kolem 36 stupňů Celsia. Termální sirná voda zde má prokazatelně dobrý účinek na pohybový aparát a kožní onemocnění. Kombinace klasické lázeňské léčby a moderního termálního parku dělá z Velkých Losin ideální cíl jak pro léčebný pobyt, tak pro rodinný výlet. Podrobnosti najdete na stránce Velké Losiny.
Jak si vybrat lázně podle zdravotní indikace
Ne každé lázně se hodí pro každý zdravotní problém. Léčebné zaměření se totiž odvíjí od konkrétního složení minerálních pramenů a od procedur, které dané lázně nabízejí. Při výběru pobytu se proto vyplatí zohlednit hlavně:
- typ onemocnění, se kterým chcete lázně navštívit,
- zda jde o samoplátecký pobyt, nebo pobyt hrazený zdravotní pojišťovnou,
- vzdálenost lázní od místa bydliště a dostupnost dopravou,
- doplňkové možnosti, jako je wellness, termální bazén nebo kulturní program.
Přehled lázní podle konkrétních indikací pro dospělé i pro děti najdete na stránkách indikace – dospělí a indikace – děti.
Lázeňská turistika nemusí být jen o léčbě
Čím dál víc lidí dnes navštěvuje lázně i bez konkrétní zdravotní indikace, jednoduše kvůli odpočinku, architektuře a atmosféře. Oblíbenou variantou jsou v posledních letech i pivní lázně, kde se koupel v pivní lázni kombinuje s ochutnávkou piva přímo v bazénu. Přehled pivních lázní v Česku najdete na stránce pivní lázně.
Ať už se rozhodnete pro klasický léčebný pobyt, nebo jen víkendovou procházku po kolonádách, česká lázeňská města nabízejí kombinaci historie, architektury a přírodních léčivých zdrojů, kterou v Evropě najdete jen na několika málo místech. Kompletní mapu všech lázeňských měst i jejich vzájemnou polohu si můžete prohlédnout na stránce mapa lázní ČR.
