Historie lázní od první zmínky po dnešní podobu

Nejstarší doklad o léčení v Bechyni pochází z roku 1576, kdy neznámý šlechtic v dopise omlouvá svou neúčast na pozvání k léčení u tehdejšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. O sedmdesát let později, v roce 1647, tu stál první dřevěný lázeňský dům s několika vanami v přízemí, do kterých vedla voda dřevěnými rourami přímo z pramene. Nacházel se přibližně v místech, kde dnes stojí lázeňský dům Šárka.

Zásadní rozbor vody provedl lékárník Frey z Jindřichova Hradce na příkaz tehdejších majitelů panství, rodu Šternberků. Prokázal léčebné účinky arzeno-litnato-železité vody, kterou pak lidé využívali ke koupelím i k pití. Roku 1728 rozbor potvrdil i doktor Jan Jakub Galhausen a prameny dostaly jména Karlův a Mariánský. Vznikly tak takzvané Libušiny lázně, pojmenované podle pověsti o založení Bechyně kněžnou Libuší.

Novou kapitolu otevřel v roce 1904 Emil Schusswohl ze Znojma, který nechal podle vzoru Luhačovic postavit hrázděné lázeňské domy Šárka a Vojtěška, později přejmenovanou na Libuši. Tehdy vznikl i secesní dům Božena. Schusswohlovi se ale lázně staly osudnými – v roce 1905 zde spáchal sebevraždu kvůli finančním a rodinným potížím. Za první světové války sloužily lázně, tehdy ve vlastnictví Jana Emanuela Rysa, rakouskému Bílému kříži a léčili se zde vysocí rakouští důstojníci.

Po válce lázně koupili manželé Josef a Františka Krátkých, bývalí majitelé české restaurace v Berlíně. Právě za jejich éry, od roku 1924, se hlavním léčebným prvkem stala rašelina z Komárovského blata, protože výtok minerálních pramenů postupně slábl. V roce 1934 přibyla nová jídelna a balneoprovoz u domu Šárka a o pět let později obdržel majitel od balneologického ústavu Karlovy univerzity odborný posudek potvrzující léčebné účinky rašeliny. Lázně tehdy zažívaly svůj největší rozkvět a jezdili sem pacienti z celé republiky.

Po druhé světové válce byly lázně v roce 1948 zestátněny a v roce 1957 přejmenovány na Československé státní lázně Třeboň, léčebna Bechyně. Rok nato se zavedl celoroční provoz a kapacita vzrostla na 220 lůžek díky domům Dalibor a Vlasta. Novodobou éru zahájila výstavba lázeňského domu Olga, postaveného v letech 2001 až 2003 a pojmenovaného po matce bývalých majitelů. Dnes je tento čtyřhvězdičkový dům centrem veškeré léčby.

Rašelina z Komárovského blata jako hlavní léčivý zdroj

Rašelina, kterou lázně těží přímo z ložiska, pochází z takzvaných Borkovických, respektive Komárovských blat mezi Soběslaví, Veselím nad Lužnicí a Bechyní. Vznikla na kyselém nepropustném podloží, kde se po tisíce let hromadily odumřelé rostliny, hlavně rašeliník, ostřice a rákosiny. Ložisko dosahuje rozlohy zhruba 860 hektarů, místy je hluboké až osm metrů a jeho stáří se odhaduje na osm až deset tisíc let.

Léčebný účinek rašeliny spočívá v huminových kyselinách, které otevírají kožní póry a umožňují, aby se do těla dostaly ve vodě rozpustné anorganické látky s protizánětlivým a analgetickým účinkem. Slatinné koupele i zábaly proto lázně řadí mezi hlavní procedury pro pacienty s chronickými bolestmi kloubů, páteře a měkkých tkání.

Rašelina se v Bechyni netěží průběžně z jednoho místa donekonečna – ložisko na Komárovských blatech je přírodním zdrojem s omezenou obnovou, proto lázně těžbu řídí tak, aby zásoby vydržely i budoucím generacím pacientů. Podobný typ slatinné léčby nabízejí v Česku i další lázně, žádná ale nepracuje se stejným konkrétním ložiskem jako Bechyně.

Jaké nemoci se v Bechyni léčí

Lázně Bechyně jsou podle indikačního seznamu ministerstva zdravotnictví smluvním zařízením pro dvě hlavní indikační skupiny a doplňkově pro onkologické doléčování. Přehled shrnuje následující tabulka.

Zdroj: oficiální indikační přehled lázní, laznevbechyni.cz/onemocneni. Pro indikační skupinu VI péči nehradí Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.

U Parkinsonovy choroby jde vždy o léčbu doplňkovou k farmakoterapii, nikoli o náhradu léků. Lázeňský pobyt v tomto případě kombinuje slatinné procedury s pohybovou a fyzikální terapií, které pomáhají udržet hybnost a soběstačnost, zpomalit ztrátu svalové síly a podpořit celkovou kvalitu života. U revmatologických a ortopedických diagnóz naopak stojí v popředí protizánětlivý a analgetický účinek rašeliny v kombinaci s cíleným cvičením.

Léčebné procedury

Základem léčby zůstávají slatinné koupele a zábaly se suchým ovinem, podávané při teplotě 37 až 39 stupňů Celsia v sérii šesti až devíti procedur obden. Doplňují je vodoléčebné procedury jako přísadové a celotělové vířivky nebo podvodní masáž, dále elektroléčba využívající diadynamické a interferenční proudy, krátkovlnnou diatermii a laser. Elektroléčebné procedury lázně doporučují až u pobytů od čtrnácti dnů.

• Slatinné procedury: koupel a zábal se suchým ovinem, cvičení rukou ve slatině pro pacienty s postižením drobných kloubů
• Vodoléčba: přísadové koupele s bylinnou směsí, jódem, solí z Mrtvého moře nebo levandulí, podvodní masáž, skupinová i individuální vířivka
• Fyzikální terapie: diadynamické a interferenční proudy, krátkovlnná diatermie, laser, Träbertovy proudy
• Masáže a lymfodrenáže: klasické, aromaterapeutické, lávovými kameny, ruční i přístrojová lymfodrenáž
• Pohybová terapie: léčebný tělocvik v bazénu, skupinové cvičení, nordic walking, cvičení na přístrojích
• Wellness doplňky: finská a parní sauna, oxygenoterapie, suchá uhličitá koupel

Podrobný popis, jak jednotlivé procedury i celý lázeňský pobyt v praxi probíhají od nástupu až po odjezd, najdete v obecném průvodci Jak probíhá lázeňský pobyt krok za krokem.

Ubytování v jednotlivých lázeňských domech

Hosté si mohou vybrat ze čtyř typů ubytování s různou úrovní komfortu i vzdáleností od procedur.

Okolí a volný čas

Bechyně leží v malebném meandru řeky Lužnice a nabízí i mimo léčbu řadu turistických cílů. Dominantou města je Duhový most, železobetonová obloukovka dokončená 28. října 1928 podle projektu inženýra Eduarda Viktory. Most spojuje silniční a železniční dopravu na jedné mostovce, jeho hlavní oblouk má rozpětí 90 metrů a patří k mála stavbám svého druhu v Česku. Po mostě vede i elektrická dráha Tábor–Bechyně z roku 1903, jedna z prvních elektrifikovaných tratí v tehdejším Rakousku-Uhersku.

Kromě mostu stojí za návštěvu bechyňský zámek, jehož základy sahají do 13. století, kdy jej nechal vystavět Přemysl Otakar II., a minoritský klášter založený v roce 1281. Okolí údolí Lužnice nabízí značené turistické i cyklistické trasy vhodné pro odpočinek během lázeňského pobytu.

Bechyně, nebo jiné slatinné lázně?

Kromě Bechyně nabízejí slatinnou léčbu v Česku i další lázně, například Lázně Vráž nebo Lázně Slatinice, každé ale pracují s jiným typem ložiska a mírně odlišným zaměřením diagnóz. Přehled toho, jak se jednotlivé druhy lázeňských procedur od sebe liší a na co se která technika hodí, popisuje obecný průvodce procedurami, zábaly a koupelemi. Rozdíl mezi léčbou hrazenou pojišťovnou a samoplátectvím pak vysvětluje článek Jaký je rozdíl mezi státní a samoplátcovskou lázeňskou péčí.

Nejčastější otázky k Lázním Bechyně