Od bažinatého údolí k zahradnímu městu Evropy

Léčivá síla zdejších pramenů byla podle dochovaných análů tepelského kláštera zaznamenána už v roce 1749, tehdy pod méně poetickým názvem Slaný pramen neboli slaná kyselka. Ještě dřív, v roce 1528, nechal český král Ferdinand I. prozkoumat vodu ze stejného pramene v domnění, že by mohla sloužit jako zdroj kuchyňské soli — slanou chuť ve skutečnosti způsobuje projímavá Glauberova sůl, ne obyčejný chlorid sodný. V roce 1609 se tu horkou lázní ze Smrdutého, dnešního Mariina pramene, léčil šlechtic Jáchym Libštejnský z Kolowrat, o skutečných lázních ale v té době ještě nešlo mluvit, prameny sloužily jen k příležitostnému využití.

Klášterní lékař Jan Josef Nehr začal koncem 18. století systematicky zkoumat léčivé účinky místních pramenů a v letech 1805 až 1807 nechal u Křížového pramene postavit první zděný dům pro lázeňské hosty, nazvaný Zlatá koule. Skutečný rozvoj ale nastal až za opata tepelského premonstrátského kláštera Karla Kašpara Reitenbergera, který v roce 1812 prosadil vznik samostatné obce Mariánské Lázně — a to navzdory odporu vlastních klášterních bratří, za což později zaplatil léty vyhnanství v Tyrolsku. Dne 6. listopadu 1818 byly Mariánské Lázně úředním výnosem prohlášeny veřejným lázeňským místem.

Zahradník Václav Skalník, architekt Jiří Fischer a stavitel Anton Thurner pak z nehostinného bažinatého údolí za Reitenbergerovy finanční podpory vytvořili půvabné zahradní město s klasicistními a empírovými domy, altány a kolonádami. Skalník se kromě zahradnictví věnoval i proutkařství a před stavbou důrazně varoval, že se v centru lázní nesmí kopat příliš do hloubky, jinak prameny zmizí. Když se přesto při výstavbě začalo kopat a Křížový pramen skutečně přestal téct, byl to nakonec sám Skalník, kdo ho dokázal znovu zachytit. V roce 1820 lázně poprvé navštívil Johann Wolfgang von Goethe, který se sem vrátil ještě dvakrát a v roce 1823 tu prožil svůj pozdní milostný románek s mladou Ulrikou von Levetzow. Mezi další slavné hosty patřili Frédéric Chopin, Richard Wagner, Anton Bruckner i pozdější českoslovenští prezidenti T. G. Masaryk a Edvard Beneš. Výnosem císaře Františka Josefa I. byly Mariánské Lázně 29. května 1865 povýšeny na město.

Jediné místo na světě se čtyřmi léčivými zdroji

Přímo ve městě vyvěrá přes 40 minerálních pramenů, v širším okolí jich je přes stovku. K pitným kúrám na hlavní kolonádě jsou přivedeny především Křížový, Karolinin a Rudolfův pramen, mezi další oblíbené patří Ferdinandův, Lesní a Ambrožův. Vedle nich lázně využívají i rašelinu (peloidy) a přírodní zřídelní plyn. V roce 2023 Mariánské Lázně jako šesté město v Česku a druhé v Karlovarském kraji získaly navíc status klimatických lázní — díky tomu jsou jediným místem na světě, které má oficiálně uznané všechny čtyři hlavní přírodní léčivé zdroje najednou: minerální vody, peloidy, zřídelní plyn a léčivé klima. Mariánské Lázně jsou od roku 2021 také součástí lokality UNESCO Great Spas of Europe, spolu s Karlovými Vary a dalšími evropskými lázeňskými městy.

Nejsilnější a nejznámější je Křížový pramen, mimořádně slaná a silně minerální voda s obsahem přes 10 gramů minerálních solí a víc než 2560 miligramů sodíku na litr. Právě tuto vodu využíval k léčbě dr. Nehr a dodnes se používá při léčbě žaludku, jater, žlučníku a slinivky, kvůli vysokému obsahu sodíku ji ale musí konzultovat s lékařem pacienti s vysokým krevním tlakem nebo srdečními potížemi. Naproti tomu Lesní pramen je unikátní svým účinkem přímo na dýchací ústrojí, zatímco Ferdinandův pramen s vysokým obsahem síranů se využívá především k léčbě pohybového aparátu a kožních onemocnění.

Jaké nemoci se v Mariánských Lázních léčí

Zdroj: oficiální weby marianskelazne.cz, lazneml.cz a portál e-lazne.eu.

Délku komplexní lázeňské péče stanovuje indikační seznam na 21 nebo 28 dní podle konkrétní diagnózy a čerpá se v pracovní neschopnosti, pojišťovna hradí léčbu, ubytování i celodenní stravu. Návrh na komplexní péči má platnost tři měsíce při druhém stupni naléhavosti, u prvního, nejnaléhavějšího stupně jen jeden měsíc. Příspěvková péče trvá 21, výjimečně 14 dní a čerpá se v rámci dovolené, platnost návrhu je zde delší, šest měsíců od vystavení.

Léčebné procedury

• Pitná kúra: hlavní procedura s vybraným pramenem podle diagnózy
• Plynové obálky a injekce z přírodního CO₂: unikátní procedura dostupná jen v několika lázních světa
• Minerální a suché uhličité koupele: podpora krevního oběhu a snížení tlaku
• Rašelinové a slatinné zábaly: lokální terapie kloubů a páteře
• Inhalace: podpora léčby dýchacích cest
• Klimatoterapie: využití léčivého mikroklimatu Slavkovského lesa

Ubytování

Okolí a volný čas

Necelých 10 kilometrů od lázní leží premonstrátský klášter Teplá, založený už v roce 1193, s jednou z nejvýznamnějších knihoven v Česku. Za výlet stojí i zámek Kynžvart, hrad Loket nebo zámek a hrad Bečov nad Teplou se vzácným relikviářem svatého Maura. V centru města je hlavní atrakcí Zpívající fontána u Kolonády Maxima Gorkého, která poprvé zazněla 30. dubna 1986 a dodnes se rozeznívá v každou lichou hodinu mezi 7:00 a 22:00. Novobarokní kolonáda z let 1888–1889, jejíž litinová konstrukce pochází z blanenských strojíren knížete Salma, patří k nejvýznamnějším dochovaným stavbám tohoto typu v Evropě.

Nejčastější otázky k Mariánským Lázním